Nestihl jsem si udělat čas na najití fotolokace dřív než den před focením. Takže na jednu stranu ideálka, to co najdu, bude zítra vypadat dost stejně, říkám si, "what you see is what you get". Dorazil jsem na místo. Těsně před západem slunce přicházím k vytipovanému rybníku a během první fotky se stala se věc, kterou nezažijete tak často. Takhle nějak to bylo. Nejprve mě zaujalo molo, vytahuji bez konkrétního nápadu foťák, kouknu do hledáčku ani nestihnu cokoliv nastavovat a v ten moment slyším za sebou, nad sebou, vedle sebe pořádný hukot. Hejno ptáků mě tak vylekalo a potěšilo zároveň, že jsem nestíhl nic jiného, než jen trochu ucuknout foťákem výš a cvaknout! Snažím se dál, ale ta první byla nej! Zvláštní uvítací gesto v lokalitě. Jasné znamení, že jsem tu dobře. Trochu jsem se tedy ještě na místě potuloval až myslím že se povedlo. Totiž směrem kam leťela ta uvítací letka jsem objevil tyhle parádní bodláky a to mě dostalo a tak spokojeně opouštím místečko. No tak to by šlo, snad to bude v souznění s přírodou i zítra, říkám si s lehce s cukajícím koutkem.
Jak to tak bývá, něco naplánujete, ale stejně je to pak trošku jinak. Obzvlášť s počasím je někdy sranda, nám to ale vyšlo víc než parádně. Ve chvíli kdy jsme chtěli fotit na molu, bylo slunce ještě hodně vysoko, no ale co se nestalo? Dostavil se obr mrak, který skvěle ztlumil protisvětlo a nechalo se vyfotit co jsem plánoval aniž bych to tedy zrovna takhle plánoval:-) Prostě když plánujete focení, domluvte se raději i s mrakem, je to lepší a levnější než asistent s odraznou deskou. Když mrak pochopil, že je na molu hotovo, jednoduše odplul. My jsme se přesunuli kousek dál k bodlákům, tam se dostavili domluvení ptáčci právě v moment, kdy bylo potřeba upoutat pozornost. Trochu se předvedli ve formaci, já cvaknul pár záběrů a bylo hotovo. Pak už jen běh a synchronizované čůrání, no prostě harmonie, symfonie... Díky všem zúčastněným!
Tak to je můj zážitek ze srpna 2016
